V Osově byla jednota Sokol založena 11. května v roce 1919. Krátce po založení měla 150 členů. Mimo tělovýchovy prováděla veškerou vzdělávací a osvětovou činnost v obci. Prvním starostou byl zvolen Josef Kadleček, jednatelem Marie Staňková, vzdělavatelem František Valenta, později Matěj Mandík.

Rok 1920
   28. října k oslavě výročí samostatností uspořádal Sokol v sále U pivovaru akademii za veliké pozornosti občanů. Výtvarnou složku obstaral starosta Sokola pan Kadleček. Akademie uvedla dílo Františka Valenty - živý obraz "Hold Čechie", a jednoaktovku "Kde domov můj".
Rok 1921
   Velký průvod k zapálené hranici na počest Mistra Jana Husa. 4. září upoutaly pozornost dožínky, kterých se zúčastnilo zdického banderium a krojovaná družina z Berouna. Sokol neustává v osvětové činnosti, věnuje se kultuře, například přednáškou o slovenském klasikovi Hviezdoslavovi, pořady o pravěku země české, o dějinách Sokola....
Rok 1922
   Zdejší Sokol se postaral o umístění a stravu 18 dětí sokolských z Košíř. Ubytovány byly na sále hostince U pivovaru, na stravu docházely do rodin. Pozornost upoutal večírek k poctě 100. narozenin Fűgnera. O jeho osobnosti promluvil pan Sobotka, děti uvedly dvě původní představení klasické pohádky Zlatovláska a Tajemný dub.
Rok 1923
   Pozoruhodná je činnost osvětové školy Sokola. Především témata: jazyk a národ, pravidla slušnosti, čeští vynálezci. 2. února se konala valná hromada, na níž byl znovu zvolen do čela jednoty pan Kadleček, vrchní zahradník, místostarostou pan Choc, rolník v Lážovicích, náčelníky pan Sobotka a paní Kadlečková. Sokolské ženské odbory 1. okrsku sokolské župy Rokycanovy uspořádaly v Osově tělocvičnou akademii. Účinkoval hudební sbor Sokola. Návštěva byla veliká, ale z osady lidí málo. Na osvětové škole se přednášelo o slunovratu, rozebíralo se libreto Blodkovy opery V studni.
Rok 1924
   Osvětová škola pokračovala přednáškou o Elišce Krásnohorské a slušném chování na veřejnosti. Tedy kapitoly více než aktuální a stále platné. Ke 100. výročí narození Bedřicha Smetany uspořádal Sokol koncert řízený ing. Havránkem, který prováděl parcelaci velkostatku. K výročnímu dni Mistra Jana Husa byl uspořádán průvod s hudbou k zapálené hranici.
Rok 1925
   Parcelací velkostatku byl přidělen Sokolu 1 ha půdy přímo proti zámku. Členové Sokola, rolníci, půdu zorali a uváleli, pozemek byl potom ohrazen živým plotem a ostnatým drátem. 10. května bylo cvičiště slavnostně otevřeno stromkovou slavností. Na počest T.G. Masaryka byla zasazena lípa, zasazením dvou lip bylo vzpomenuto Tyrše a Fűgnera, další lípy věnovány.
Rok 1926
   Osvětová škola přednáší o B. Němcové, F. Palackém a Josefu Kajetánu Tylovi. starostovi župy Rokycanovy dr. Maličkému z Hořovic a náčelníku Rochovi, řídícímu učiteli v Mýtě. Sokol uspořádal symbolicky hru Druhé mládí. 4. až 6. července - událost celorepubliková - Všesokolský slet. Zdejší Sokol byl při tom.
Roky 1926-1928
   Ve zdejší osadě jsou tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, místní odbor matice školské a TJ Sokol. Ta pořádá především řadu divadelních představení, podílí se na oslavách a pořádá plesy. Z roku 1927 je v kronice zápis - Mužský odbor spí.
Rok 1929
   Sokol pořádá veškeré své podniky již v nové sokolovně, zbudované nákladem 65.000 K, pojmenované Sokolovna bratra Josefa Kocha.
Roky 1930-1936
   Oslavy k výročí vzniku republiky, ale především řada vlasteneckých divadelních představení.
Rok 1937
   Tryzny za zemřelého prezidenta osvoboditele v den pohřbu se zúčastnilo četné obyvatelstvo.
Rok 1938
  Poprvé bez něho a přece s ním, tak se jmenovala přednáška J. Weniga k uctění památky T.G. Masaryka. 28. května připomenula místní osvětová komise 54. narozeniny prezidenta dr. Edvarda Beneše. V prvních červencových dnech směřovaly všechny cesty do Prahy na Všesokolský slet, jehož se zúčastnilo mnoho občanů z Osova a okolí.
Rok 1939
   Politický život se vlivem Protektorátu zásadně změnil. Kulturní a osvětová činnost je nepatrná.
Rok 1940
Divadelní představení "Ta naše písnička česká" má pojednou zcela jiný smysl. Občané Osova to chápou, ale tělocvičná aktivita Sokola je mizivá.

Roky válečné a poválečné - do r. 1948
   Dne 12. října 1941 byla činnost Sokola úředně rozpuštěna a sokolské jmění zabaveno ve prospěch Němců. Vedoucí župy dr. Horák, ředitel reálného gymanázia v Rokycanech, a odb. učitel Habětín z Hořovic jsou zatčeni. Po rozpuštění Sokola byla veškerá mládež zařazena do sdružení nesoucí název Kuratorium. Místním vedoucím byl František Mojžíš. Činnost nevalná.

Když válka skončila, obnovila se činnost Sokola, začalo se pravidelně cvičit, cvičenci se houfně účastnili prvního poválečného sletu v Praze, který byl zároveň na dlouhá desetiletí sletem posledním. Atmosféra byla bouřlivá, během průvodu byla vykřikována hesla na podporu dr. Beneše proti K. Gottwaldovi.

Poslední zápis - 1949
   V říjnu roku 1949 byla uspořádána akademie ke 30. výročí založení Sokola v Osově. Žactvo nacvičilo besídku ke Dni matek a o Vánocích byla uvedena hra "Ježíškův posel".

Toho roku se uskutečnil poslední zápis o činnosti Sokola v Osově.