ÚVOD AKTUÁLNÍ INFORMACE DĚNÍ V OBCI ZASTUPITELÉ OBECNÍ VÝBORY HISTORIE OBCE ZŠ A MŠ TURISTIKA A REKREACE FOTOGALERIE NÁMĚTY OBČANŮ OSOV VE FILMU CZECHPOINT
PASPORT VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ LEPORELO AKCÍ HOŘOVCKO PRŮVODCE POMOCI HOŘOVICE

Historie obce

Obrázek domečků od pana Stanislava Anděla    Obec Osov je součástí Hostomického úvalu, ohraničeného masívem Brdských lesů a Housinou. Protože území má zvláštní charakter kulturní krajiny, byla pro jeho zachování vyhlášena Krajinná památková zóna Osovsko, jejíž těžiště leží právě kolem obce Osov, kde je zeleň a architektura nejzachovalejší. První historické zprávy o Osovsku pocházejí z ranného středověku, kdy krajina byla pokryta hlubokými lesy. Sídlilo v nich tehdy plno rozmanité zvěře a královské družiny tu často pořádaly lovecké zábavy. Jinak bylo území téměř liduprázdné, až na rodiny uhlířů. Rodin přibývalo a v údolí se namísto lesů začala rozkládat pole a osady. Názvy některých obcí byly odvozeny od polohy místa, či podle práce konané kolem. Tak Osov dostal své jméno proto, že se zde větší část půdy osévala. Kde byla osévána menší část pozemků, říkalo se Osovec. Ve 13. století byl Osov zpupný, neboli dědičný statek.
   První historická zmínka o něm je v archívu žďárského kláštera, kde se nachází závěť ze dne 17. prosince 1225, v níž mezi podepsanými jsou jména Petr a syn jeho Pomněn z Osova.
   Ve 14. století zde sídlila větev pánů z Tetína, kteří měli ve svém znaku býka.
   Na počátku 15. století sestával Osov z tvrze a dvora Osova, manského dvora Osovce a z vesnice Vyžiny (dnes Vižina).
   Od roku 1450 do roku 1504 bylo panství v držení vladycké rodiny Adlarů z Vosova. V roce 1598 koupil zboží osovské Jiřík Vratislav z Mitrovic, čímž byl Osov spojen se Skřiplí. Již roku 1601 zakoupil panství Jakub Menšík z Menštejna, který byl v roce 1577 přijat do rytířského stavu a poté zastával různé čestné úřady. Sepsal též knihu o mezích, hranicích, soudu a rozepři mezní (r.1600), která se stala zákonem. V roce 1614 prodal Osov a Skřipel Oldřichu Gersdorfovi z Gersdorfu. Ten byl v r. 1618 jedním ze zemských správců. Zúčastnil se stavovských bouří, ale zemřel před jejich koncem. V roce 1621 byl odsouzen ke ztrátě všeho jmění a jeho památka byla na věčné časy prohlášena za proklatou a nepoctivou. Kolem roku 1630 dostal Osov v držení Hans de Witte s manželkou Annou.
   Ve stavovských bouřích půjčoval velké sumy císařské komoře, za což byl císařem Ferdinandem II. povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Lilienthalu, za větší půjčku jej pak císař učinil rytířem a svým radou. Později zakoupil Osov v roce 1645 Mikuláš z Gersdorfu.
   Třicetiletá válka byla pro Osovsko pohromou. Obyvatelstvo zde bylo z větší části vyhubeno, zanikly tvrze ve Skřipli, Osovci, Lážovicích a Trnové.
   V roce 1639 Podbrdskem několikrát táhl se svým vojskem švédský generál Jan Gustavson Baner, který kraji způsobil značné škody. O přítomnosti Švédů svědčí podle některých pramenů čtyřhranné valy (tzv. šance) v polích mezi Osovem a Skřiplí - snad švédský vojenský tábor. Byly zde nalezeny i mince z té doby. (Podle jiných zdrojů se však jedná o keltskou svatyni.)
   Na samém počátku 18. století se stali majiteli panství Kaunicové, kteří je drželi až do roku 18O4 a měli značné zásluhy o jeho rozkvět. Tehdy sem přišlo množství německých osadníků, kteří se usadili ve zpustošených vesnicích a založili nové kolonie. Dodnes se tu vyskytuje velké množství německých jmen.
   Poslední přistěhovalci přišli v letech 1728-1737, když hrabě Jan Adolf Kaunic stavěl v Osově nový kostel a na místě bývalé tvrze nový zámek, kde býval i krajský úřad Podbrdského kraje, protože Kaunicové byli jeho představenými.
   Roku 1840 zdědila osovské panství dcera Josefa Vratislava z Mitrovic Josefína, provdaná za Karla knížete ze Schwarzenberga, a od té doby byl Osov majetkem rodu schwarzenberského, větve orlické.
   První doložená zmínka o Osovci je z 15. století. V místě, kde je nyní statek čp. 19, stával dvůr s tvrzí. Jako první majitelé jsou v písemných zprávách uváděni Ofka a Bušek. Manství bylo služebně příslušné k hradu Karlštejnu, k jehož ochraně bylo ustanoveno 43 manů. Ti měli povinnost dostavit se v čas potřeby na zavolání buď pěšky nebo s koněm, ale vždy ozbrojeni, k ochraně a obraně hradu. V našem kraji bylo takových manství devět.
   Držitelem Osovce okolo r. 1550 byl Šebestián Vratislav z Mitrovic Od r. 1606 do r. 1617 držel Osovec Otta z Losu, jeden ze 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé Hoře. Poté vše koupil Oldřich z Gersdorfu a připojil k panství osovskému. Roku 1667 hospodařil na statku - bývalé tvrzi - ještě samostatně Václav Čejka, písař osůvecký. Statek ztratil svoji samostatnost za Kauniců, neboť se později nikde co zvláštní statek nevyskytuje. V červnu roku 1848 byl Osovec na žádost Karla Schwarzenberga propuštěn z manského svazku.

TOPlist    Obecní úřad tel., fax: 311 584 256 | Osov 108, Pošta Osov, 26725 | obec@osov.cz | © oú Osov | Prohlášení o přístupnosti | administrace