ÚVOD AKTUÁLNÍ INFORMACE DĚNÍ V OBCI ZASTUPITELÉ OBECNÍ VÝBORY HISTORIE OBCE ZŠ A MŠ TURISTIKA A REKREACE FOTOGALERIE NÁMĚTY OBČANŮ OSOV VE FILMU CZECHPOINT
PASPORT VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ LEPORELO AKCÍ HOŘOVCKO PRŮVODCE POMOCI HOŘOVICE

Divadlo ze stodoly

 

                                Odkaz na webové stránky Divadla ze stodoly zde:http://divadlo.osov.cz/

 

 

JoK S trochou nadsázky by se dalo říci, že se cesta ke zrodu Divadla ze stodoly začala naplňovat v září 2001, kdy podbrdskou lokální tratí projel historický parní vlak. Lokální trať Zadní Třebaň - Lochovice tehdy slavila 100 let trvání a regionální Naše noviny se společně s Klubem českých turistů ze Zadní Třebaně rozhodly toto výročí pojmout jaksi divadelně. Ve spolupráci s dalšími organizacemi a obcemi podél trati připravily program, jehož hlavní osobou byl císař František Josef I.
Během zastávky vlaku na nádraží v Osově zde vystoupili i místní hasiči se svou historickou stříkačkou. A od té doby trvá moje spolupráce jak s hasičským sborem, tak s obcí i s jednotlivými lidmi.
V květnu 2002 slavil osovský hasičský sbor 100 let trvání. Pomáhal jsem tyto oslavy organizovat a tehdy jsme se domluvili i na obnovení oslav MDŽ, které se budou jmenovat Den osovských žen a během těchto oslav uspořádáme nějaký vtipný kulturní program. A tak jsme od roku 2003 s ostatními muži a s hrdým názvem OCH - Osovští chlapi - každoročně vystupovali na ženském dýchánku začátkem března a rok co rok jsme vymýšleli nějaké vystoupení, které by přítomné dámy pobavilo. Podle ohlasů se nám to stále daří.
Téhož roku - 2003 - jsme v Osově zorganizovali i první masopust. Začínal před hospodou U hřiště masopustní fraškou, následoval průvod maškar po vsi a večer se schopní a chodící – společensky méně unavení - sešli v sále sokolovny soutěžit a tancovat. Organizace a příprav masopustů, které trvaly až do roku 2011, se zúčastnili většinou stejní lidé a to ti, kteří pak vystupovali na DOŽ a hráli v Divadle ze stodoly. Stejně jako v jiných obcích zájem o masopust postupně upadal, lidé lenivěli a když v roce 2011 přišlo do průvodu v maskách jen pár jednotlivců a průvod přivítalo jen pár domácností, rozhodl jsem se v dalších letech masopust vynechat. Nenašel se nikdo, kdo by v organizaci pokračoval a tak masopusty v Osově skončily. O jejich vzkříšení projevilo v roce 2015 zájem nové zastupitelstvo a tak se možná od příštího roku (2016) v Osově opět objeví maškary.
dizs_masopustÚspěch vystoupení na prvním DOŽ (Dnu osovských žen) nadchl většinu vystupujících a tak jsme začali uvažovat o nějakém skutečném divadelním představení. V té době jsem hrál v řevnickém Lesním divadle a vydával v Osově noviny zvané Provas. Povzbuzen zkušenostmi z divadla a ve spolupráci s Jiřím Bolinou, tou dobou studujícího žurnalistiku, jsme začali psát autorskou hru o vzniku osovské hospody. Hra se měla odehrávat v době husitské a osovský muzikant Jiří Hála do ní složil i několik písní. Hru jsme nedopsali a místo ní jsme zdramatizovali písničku Voskovce a Wericha Babička Mary, kterou si s nadšením zahrál Luboš Vaňata. Ještě týž rok jsme hráli krátkou pohádkovou frašku nazvanou Velká travesti show. Ani písníčky z nedokončené hry nezapadly. Zazněly následujícího roku (2004) na masopustu.

Divadelní činnost pak začala zaostávat, koncem roku 2006 jsem onemocněl a roku následujícího jsem měl naprosto jiné starosti. Když jsem se v létě 2008 dostal opět jakž takž do formy, začal jsem realizovat divadlo, o kterém jsem snil v nemocnici. Prostě jen otevřít vrata od stodoly a z mlatu udělat jeviště. Se sousedem Alexandrem Klimešem jsme začali studovat tři Čapkovy povídky a na podzim 2008 byla v naší stodole v Osovci premiéra. Jen na názvu jsme se nemohli shodnout. Mně se líbilo Divadlo ze stodoly a DrAK (Dr A. Klimeš) prosazoval Divadlo na mlatě. Nakonec jsme použili Divadlo ze stodoly, scéna na mlatě.
Hráli jsme tehdy Pád rodu Votických, Ukradený spis a Poslední soud. Společně s Alexandrem Klimešem a Josefem Kozákem zde vystupovala trojice žen: Alexandra Šulcová, Michaela Bandi a Veronika Kočová.
Výběr z Povídek z jedné kapsy se obecenstvu líbil a dokonce jsme dvě z povídek hráli během letních oslav 2009 ve Všeradicích.
Začali jsme divadlo rozvíjet a připravovat pohádku pro děti. Toho roku na jaře (2009) jsme na masopustu hráli O rybáři a jeho ženě. Připadalo nám to jako velmi dobrý nápad, pohádku jsme rozepsali, s Jiřím Hálou a Alenou Packovou obohatili o písničky. Kromě rybáře (Josef Kozák), jeho ženy (Alexander Klimeš), zlaté ryby (Veronika Kočová) a muzikantů (Alena Packová a Jiří Hála) zde vystoupili v rolích vedlejších Pavla Kočová, Lexa Šulcová, Lukáš Vaňata, Radek Veselý a Jiří Vnouček. V roli rybiček zazářil houf osovských dětí.
dizs_utopenecRok 2008 byl zrozením DizS, ale rozmachu a skutečného věhlasu doznalo divadlo až o dva roky později, kdy mě na jaře 2010 oslovila parta kamarádů s tím, že by si rádi zahráli nějaké divadlo. Vzhledem k tomu, že Alexander Klimeš se tou dobou staral o své nemovitosti na Ohři a v Osově trávil stále méně času, nabídka mě zaujala. Byla jediná otázka, co hrát. Pohádka o rybáři a Čapkovy povídky byly příliš spojeny s Alexandrem a jeho hereckým výrazem a tak jsme čekali jsme na nápad.
Můza přiletěla v červenci 2010 přímo do osovské hospůdky. Tehdy jsme seděli s Jiřím Hálou v hledišti hudebního festivalu a čekali až Jirka s kapelou Garážová klub „půjdou na plac“. Mezi loky piva padaly různé návrhy na hru, ale většinou hned zase padly. A pak jsme najednou v tom hluku hrajících kapel začali uvažovat o tiché hospůdce v nebi, kde se scházejí velikáni českých dějin, koukají dolů na své potomky a kroutí hlavou nad jejich činností. Hra byla na světě. Během dvou týdnů jsem napsal dialogy a Jirka písničky a přednášky, kterými v nebi vysvětluje učitel národů Jan Amos Komenský svým kolegům co se to dole na světě vlastně děje. A dole se „děje“ pátek 17. listopadu 1989.
Začali jsme zkoušet, přemýšlet nad kostýmy, shánět rekvizity a řešit problémy s obsazením jednotlivých postav. Snažil jsem se napsat dialogy postav každému tzv. „na tělo“, ale když z divadla odešel Libor Herclík hrající Karla Havlíčka Borovského, nastal problém. Jako „deux ex machina“ v antickém divadle, se však objevil František Šebek z Lážovic, trochu jsme proházeli obsazení a bylo vystaráno. V sobotu 13. listopadu 2010 v 19 hodin se v učebně staré školy v Osově proti kostelu konala premiéra. divácký zájem byl obrovský, že se všichni nevešli a tak jsme od 21 hodin uvedli první reprízu. Následně jsme s komedií z českých dějin v letech 2010 – 2014 uvedli v dalších 15 reprízách v hospodách celého Podbrdska.
 

V premiéře hry Dá si někdo utopence hráli:
Praotec Čech – Petr Novotný, Teta Kazi – Markéta Vaňatová, Jan Žižka – Luboš Vaňata, K.H.Borovský – Josef Kozák, J.A. Komenský – Jiří Hála, M.D. Rettigová – Veronika Kočová, Svatopluk Čech – Stanislav Houba, Archanděl Archivius – Bára Černá, Josef Švejk – František Šebek,
Ing. František Křižík – Lukáš Vaňata,
Kněžna Libuše – Jolana Pokorná,
Otec Klapzuba – Lukáš Jahoda
 
Technická spolupráce: Jiří Vnouček, Radek Veselý, Světla: Petr Kočí
Hudba, texty, námět: Jiří Hála
Scénář, režie: Josef Kozák
 


Postupně se ve hře měnili herci – spíše herečky – a také jsme po roce trochu upravili text. Divákům připadaly přednášky Jana Amose Komenského příliš dlouhé a monotonní a tak jsme je rozdělili na více částí a doplnili replikami jiných postav. Také přibyly další dvě písničky Jiřího Hály.
 
Celkem jsme původní historickou komedii se zpěvy Jiřího Hály a Josefa Kozáka Dá si někdo utopence? hráli v následujících termínech a místech:
PREMIÉRA:
13. listopadu 2010 stará škola v Osově – premiéra v premiérovém obsazení (viz výše)
1. REPRÍZA:
13. listopadu 2010 stará škola v Osově – repríza od 21 hodin v premiérovém obsazení (viz výše)
2. REPRÍZA:
12. února 2011 v kulturním domě v Neumětelích – v roli Libuše vystupovala Markéta Vaňatová, v roli Kazi-Tety hrála Helena Veselá. Jinak premiérové obsazení (viz výše)
3. REPRÍZA:
17. dubna 2011 v hospodě U hřiště v Osově – V roli Kazi-Tety hrála Helena Veselá. Jinak premiérové obsazení (viz výše)
4. REPRÍZA:
18. června 2011 v hospodě ve Skřipci (soukromá oslava) – Pravděpodobně v premiérovém obsazení (viz výše)
5. REPRÍZA:
25. června 2011 v hospodě ve Skřipli (veřejné vystoupení) – Neúčast Veroniky Kočové si vynutila zásadní proházení rolí. Helena Veselá hrála Magdalenu Dobromilu, Vlaďka Tauchenová Kazi-Tetu a Lucie Sedláčková anděla. Jinak premiérové obsazení (viz výše)
 
6. REPRÍZA:
22. října 2011 v hospodě v Hatích – Obsazení jednotlivých rolí se nově stabilizovalo:

 

Praotec Čech – Petr Novotný
Teta Kazi – Helena Veselá
Jan Žižka – Luboš Vaňata
K.H. Borovský – Josef Kozák
J.A. Komenský – Jiří Hála
M.D. Rettigová – Veronika Kočová
Svatopluk Čech – Stanislav Houba
Archanděl Archivius – Lucie Sedláčková
Josef Švejk – František Šebek
Ing. František Křižík – Lukáš Vaňata
Kněžna Libuše – Vlaďka Tauchenová
Otec Klapzuba – Lukáš Jahoda

 

dizs_kysice7. REPRÍZA:
12. listopadu 2011 v hospodě ve Skřipli (oslava jednoho roku od premiéry) – Stabilní obsazení (viz výše)
8. REPRÍZA:
3. prosince 2011 v hospodě ve Všeradicích – Stabilní obsazení (viz výše)
9. REPRÍZA:
31. března 2012 v hospodě v Malém Chlumci – Stabilní obsazení (viz výše)
10. REPRÍZA:
7. dubna 2012 v hospodě ve Svinařích – Stabilní obsazení (viz výše)
11. REPRÍZA:
20. října 2012 v hospodě v Malém Chlumci – Stabilní obsazení (viz výše)
12. REPRÍZA:
26. října 2012 v hospodě v Malých Kyšicích (na firemní oslavě České spořitelny). – Stabilní obsazení (viz výše)
13. REPRÍZA:
24. listopadu 2012 v hospůdce U kostela v Osově (na soukromé oslavě narozenin) – Stabilní obsazení (viz výše)

14. REPRÍZA:
8. listopadu 2013 v hospodě U Pajmy ve Vižině – V roli Kazi – Tety hrála Markéta Šebková, jinak stabilní obsazení (viz výše)
15. REPRÍZA:
26. dubna 2014 v hospodě U Pajmy ve Vižině – K. H. Borovského hrál Tomáš Pavlovič, jinak jako předchozí představení.
Z většiny vystoupení máme fotografie a z některých dokonce i kompletní videozáznamy. Kompletní záznam, dokonce sestříhaný byť amatérsky, existuje z premiéry a druhý kompletní videozáznam z představení ve Všeradicích zhotovila firma Video-Zima

 

Ukázka z DVD hry Divadla ze stodoly Dá si někdo utopence?

 


 
Text DVD se záznamem představení ve Všeradicích


Divadlo ze stodoly
uvádí
původní historickou komedii se zpěvy
Jiřího Hály a Josefa Kozáka
 
Dá si někdo utopence?
 
Osoby a obsazení:
Praotec Čech – Petr Novotný
Teta Kazi – Helena Veselá
Jan Žižka – Luboš Vaňata
K.H. Borovský – Josef Kozák
J.A. Komenský – Jiří Hála
M.D. Rettigová – Veronika Kočová
Svatopluk Čech – Stanislav Houba
Archanděl Archivius – Lucie Sedláčková
Josef Švejk – František Šebek
Ing. František Křižík – Lukáš Vaňata
Kněžna Libuše – Vlaďka Tauchenová
Otec Klapzuba – Lukáš Jahoda
 
Technická spolupráce: Jiří Vnouček, Radek Veselý
 
Světla: Petr Kočí
 
Hudba, texty, námět: Jiří Hála
 
Scénář, režie: Josef Kozák
 
 
 
Text na obalu
Někde v nebi, přesněji řečeno u Svatopetrské brány, stojí malá hospůdka. Na tom by nebylo nic zvláštního, protože nebe je obrazem pozemského života, je takovýchto hospůdek, krčem a pubů v nebi rozeseto nepočítaně. Avšak v této hospůdce se setkávají významné, méně významné ba i docela nevýznamné osobnosti české historie. Posedávají u piva, vedou řeči jak to tak v hospůdkách bývá a hledí dolů cože to ten český národ bez nich zase vyvádí. A také si dávají vyhlášené utopence pana hostinského.
Zajímá vás kdo všechno do této hospůdky chodí? A jakápak převratná událost se právě děje dole na zemi? Pak jste ve správný čas na správném místě. Přesně v čas, který jste si mohli přečíst na plakátech, se otevře opona – no spíše se jen otevřou dveře - a hospodský té nebeské hospůdky vstoupí na plac. Zkontrolovat stoly a židle, připravit nejaký ten truňk než přijde první host. A ten chodí jen chvilku za ním. Dalo by se říci, že šlape hostinskému na paty, protože hospoda není žádný hampejz, tam se musí chodit pravidelně a včas. A tento host si na přesnost potrpí, jinak by se nedostal do učebnic dějepisu, ale skončil někde na poli válečném. Jeho jméno totiž je …
Ale to by bylo příliš jednoduché. Když jsme naši komedii připravovali, řekli jsme si, ať diváci sami zkusí poznat osobnosti české historie. Pravda nebylo to lehké, ale každá osobnost měla na sobě charakteristické znaky, podle kterých ji bylo možno identifikovat. Během premiéry nastoupili herci v jakési úvodní děkovačce na jeviště se soutěžními čísly a diváci mohli začít hádat. Kdo měl jedničku z dějepisu ten nehádal, ten věděl.
***
Hra vznikala téměř dva roky. Tedy přesněji řečeno většinu té doby ležela u ledu v našich hlavách. Původně jsme plánovali jakýsi nebeský soud, před kterým české osobnosti obhajují své činy. Narazilo to na soudce. Kdo má právo soudit? Pak jsme vymysleli milostný příběh - vyšel z toho paskvil. S druhým pivem na osovském koncertě v červenci 2010 přišel i ten správný nápad. Snad se bude líbit také vám.
 
Původní komedii se zpěvy „Dá si někdo utopence?“ nastudovalo osovské Divadlo ze stodoly, které vzniklo v roce 2008 a na domácí scéně – stodolním mlatu – má za sebou úspěšné inscenace Čapkových povídek z obou kapes a pohádky Jana Wericha „O rybáři a jeho ženě“ a „Až opadá listí z dubu“. DiZS aneb Divadlo ze stodoly se v této hře představuje v obměněné a rozšířené sestavě.
Premiéra hry se konala v Osově, ve třídě staré základní školy, což pro neznalé je v patře hospody U kostela, v sobotu 13. listopadu 2010 v 19 hodin. Pro velký úspěch a málo místa se ten večer hrálo znovu od 21 hodin. Následovaly reprízy v Neumětelích, v Osově, v Hatích a několikrát ve Skřipli, na sále U Kavků, který se stal jakousi domovskou scénou souboru. Repríza ve Všeradicích je v pořadí již devátá. V jednání je vystoupení ve Svinařích začátkem roku 2012.
* * * * * * *
Roky 2013 a 2014 našemu společenství moc nepřály. Několik členů zápolilo se zdravotními problémy, jiní řešili problémy pracovní. Hraní a hlavně příprava nových her musela počkat. Zdá se, že v době kdy tento text píšu – duben 2015 – se začíná blýskat na lepší časy. Do souboru se po úspěšném vystoupení na DOŽ vrátilo nadšení a sebevědomí, objevili se noví zájemci o divadlo a tak jsme se „rozmáchli“ a začali pomaloučku polehoučku zkoušet jednu z povídek Karla Čapka (Ukradený spis), Cimrmanova Vizionáře a jednu autorskou hru s pracovním názvem Kdyby tady bylo pivo.

 


 

Na začátku roku 2015 uveřejnily poberounské Naše noviny (NN 5/2015) o DizS následující článek:

Velký úspěch zaznamenalo v minulých dnech osovské Divadlo ze stodoly. Jeho členka Veronika Kočová, natočila o divadle dokument, který získal hlavní cenu poroty v soutěži The Dark Room Film Festival 2015 v Brně.
Dokument mapuje působení jednotlivých členů ochotnického souboru a nese název podle stejnojmenné autorské divadelní inscenace, která vznikla na motivy české historie, zejména na události listopadu roku 1989.
"Ocenění mě mile překvapilo, a to především proto, že film byl mojí prvotinou. Těší mě, že jsem mohla být součástí projektu The Dark Room Film Festival, který podporuje mladé tvůrce a lokální kulturu. Moc děkuji, ocenění si velmi vážím," řekla k tomu autorka.
Po úspěchu v Brně se rozhodla vydat i na podzimní mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Všichni členové i příznivci Divadla ze stodoly – a nejen oni – jí drží palce.
Vítězný film mohli zájemci vidět v sobotu 28.3.2015 od 16 hodin v osovské hospodě U Svatého Donáta (proti kostelu). Na promítání navázalo povídání o vzniku a vývoji českých jmen a příjmení. (JoK)
 
Kromě divadelních vystoupení se členové DizS zúčastnili 1. 9. 2011 jízdy historického parního vlaku u příležitosti 110 let trvání lokální trati Zadní Třebaň – Lochovice a během jízdy předali císaři Františku Josefovi I. Sklenici čerstvých utopenců s uctivým pozváním na představení.


Téhož roku se konala na zadnotřebaňském ostrově i tzv. Benátská noc, kde soutěžilo i mužstvo DizS ve složení Petra Houbová, Lucie Sedláčková, Standa Houba a Jakub Šebek.

 


 

 KDYBY TADY BYLO PIVO


Premiéra Kdyby tady bylo pivo 16. ledna 2016 (Luboš Vaňata a Petr Novotný jako námořník Jack a náčelník Velké péro)Po dvou letech uvedlo Divadlo ze stodoly novou autorskou hru. Článek do Berounského deníku o premiéře napsala osovská kronikářka Marie Plecitá.

 

„Neřekneme vám přesně, kdy se příběh odehrává. I skutečnosti a události, o který se zde hovoří jsou nějaké zmatené. Jen místo se zdá na první pohled nezpochybnitelné – hospoda. Ale ani to nemusí být nutně pravda, neboť jak praví toltécký šaman – nevytvářejte si domněnky, všechno může být nakonec úplně jinak...“
Takto začíná nová autorská hra  Divadla ze stodoly nazvaná Kdyby tady bylo pivo, které měla premiéru v sobotu 16. ledna 2016. Sál staré hospody ve Skřipli praskal ve švech a mnozí se nevešli.

 

Kdy hra vznikla a byla cesta k premiéře jednoduchá?
Hru jsem napsal v létě roku 2011 a původně jsme ji chtěli hrát se skupinou Šporny. Jenže přišly zdravotní a existenční starosti u několika členů souboru a činnost Divadla tak nějak usnula. Po smrti banjisty Jiřího Žaluda skončily i Šporny. Hru jsme se starými veterány začali oživovat loňského jara. Léto však díky prázdninám a dovoleným není nejvhodnější dobou na zkoušení, takže jsme ve skutečnosti začali zkoušet až v září 2015.

 

Kolik přibylo nováčků?
Přišlo několik nových tváří, některé zůstaly, některé odešly. Trochu jsme přehazovali role, například já jsem si pro sebe psal roli žida Abelese s minimem textu. Pak jsem se přesunul na roli pastora a nakonec hraji sedláka Jíru, který má textu nejvíce. Obrovskou vzpruhou pro divadlo je Pavel Čaboun z Osovce. Hraje na několik hudebních nástrojů, do hry složil některé písničky a také technika kolem divadla je jeho dílem. V divadle hraje i jeho dcera Pavlína, dále pak soubor rozšířili Filip Jandus, Anička Sedláčková a Zdena Seidlová, která za námi jezdí až z Hýskova.

 

Kdo psal hudbu a texty?
Hudba je částečně původní částečně přejatá. Texty jsou však komplet naše a nad muzikou dohlíží zkušený matador bývalé skupiny Braboux Petr Novotný.

 

O čem ta hra vlastně je?
Na první pohled je celý děj takový divný. Dalo by se říci, že se to odehrává v alternativní historii, kde indiáni vyhnali kovboje z Ameriky a ti jsou v nemilosti u evropských sedláků. Mluví se tam o judaismu, křesťanství a toltéckých čtyřech dohodách. A také o lásce mladého kovboje k dceři sedláka Jíry, který vztahu samozřejmě nepřeje. Trochu to připomíná současné evropské události, ale hra byla opravdu napsána v roce 2011. Na překvapivé rozuzlení děje se přijďte podívat sami..

 

Kdy a kde plánujete další představení?
Plánujeme, ale nevíme zatím kdy a kde. Dostali jsme nabídky hrát ve Chlumci, ve Vižině, v Cerhovicích a dalších obcích Podbrdska. Teď je však před námi osovský masopust a Den osovských žen, kde Divadlo ze stodoly také pravidelně vystupuje. První repríza by tak mohla být koncem března.

 

Komedie Divadla ze stodoly Kdyby tady bylo pivo.
Hrají: Per Novotný, Zdena Seidlová, Josef Kozák, Luboš Vaňata, Pavel Čaboun, Filip Jandus, František Šebek, Standa Houba, Lukáš Jahoda, Lucie Sedláčková, Anna Sedláčková, Markéta Šebková.
Texty písní: Pavel Čaboun, Jiří Hála, Josef Kozák. Technická spolupráce: Pavel Zavadil, Klávesy: Pavlína Čabounová, Hudební režie: Petr Novotný, Scénář a režie: Josef Kozák

 

Článek o premiéře hry v Berounském deníku zde.


 

MASOPUST OSOV

V únoru 2016 vystoupili někteří členové DizS na osovském masopustu a zahráli zde frašku Až opadá listí z dubu. Anku hrála Lucie Sedláčková a čerta Josef Kozák.  

 

DEN ŽEN LÁŽOVICE

I zde se představili členové DizS František Šebek a Josef Kozák se scénkou o luštitelích křížovek. První pak ještě přednesl baladu půnoční Felixe Holzmanna.


 

1. REPRÍZA - 23. dubna 2016 v hospodě ve Vižině v Europajzlu u Pajmy

DIZS_VIZINARepríza byla původně plánovaná na začátek dubna, ale z důvodů onemocnění členů souboru musela být odložena. Mírně se změnilo i obsazení. Roli pastora si premiérově (a výborně) zahrál Tomáš Pavlovič, který shodou okolností hrál poprvé s Divadlem ze stodoly v roce 2014 také zde ve Vižině. Na představení přišlo kolem 50 diváků, někteří byli v lednu na premiéře a přišli si kus vychutnat znovu. Bylo to poznat na jejich reakcích na repliky a na písničky.
 

Článek o premiéře v poberounských Našich novinách:

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.  

 

 

2. REPRÍZA - 21. května 2016 v sokolovně v Cerhovicích

dizs_160521_cerhV pořadí třetí představení autorské hry Divadla ze stodoly nazvané Kdyby tady bylo pivo se konalo v sobotu 21. května v sokolvně v Cerhovicích. Cerhovický Sokol slaví letos 110 let trvání a samo městečko Cerhovice 300 narozeniny. V 18 hodin se v sokolovně sešlo kolem 70 diváků, kteří dali přednost kultuře před rámusem kolotočů a střelnic na místním náměstí. Po představení pozvala zástupkyně ochotnického divadla z Chaloupek soubor ze stodoly na tradiční podzimní přehlídku ochotnických souborů do Chaloupek u Hořovic. Další reprízu veselé hry se zpěvy plánují stodolští 18. června do Nižbora.

 

Fotografie na stránkách M. Toula.

 

 

 

Aktualizoval Josef Kozák 14.6.2016

 


Vystoupení na DOŽ (dnech osovských žen):

 

Rok 2003 - vystoupili jsme na písničku Pavla Dobeše Zpátky do trenek. Byli jsme v trenkách s košilemi a kravatami a po odtancování písničky jsme přítomným oslavenkyním roznášeli kávu a zákusky. Tance a obsluhy se zúčastnili Luboš Vaňata, Alexander Klimeš, Jiří Hála, Josef Kozák, Pavel Veselý a starosta Zdeněk Veverka. Následovalo vystoupení dua z garáže – Luboše Vaňaty a Jiřího Hály s původními písničkami. Jako bonbónek předvedli na závěr Luboš Vaňata a Josef Kozák krátkou improvizaci Erbenova Vodníka.
dizs_dozkalh–Rok 2004 – Předvedli jsme poněkud lehtivou scénku. Chodili jsme po parketu ve speciálně velkých kraťasech s kšandami s jednou rukou v kalhotách. Postupně jsme nakukovali jeden druhému do kalhot a uznale pokyvovali hlavami: Nakonec jsme ženám ukázali ukrytá „tajemství“ - sklenice piva. Ke scénce se nechali přemluvit Alexander Klimeš, Josef Kozák, Pavel Veselý, František Kočí a starosta Zdeněk Veverka.
Rok 2005 - Osovské ženy mohly tento rok obdivovat skotské tance. V tradičních kiltech předvedli osovští chlapi skotský pochod a tanec. Nejvíce otázek žen bylo samozřejmě na existenci spodního prádla. Nacvičení skotských tanců se věnovali Lukáš Vańata, Standa Houba, Alexander Klimeš, ???, Pavel Veselý a Josef Kozák.
Rok 2006 - Osovští muži se tento rok nechali inspirovat kankánovými tanečnicemi a podle reakcí účastnic tradičního osovského dne žen se jim to povedlo na výbornou. Tancovali a nohy vyhazovali Luboš Vaňata, Lukáš Vaňata, Alexander Klimeš, Josef Kozák, Pavel Veselý a starosta Zdeněk Veverka.
Rok 2007 a 2008 - Vzhledem k nemoci jsem se musel vzdát příprav i organizace a tak nakonec zůstalo jen u obsluhy a místo chlapů vystoupila poberounská hudební skupina Třehusk se svými staropražskými písničkami.
Rok 2009 - Po dvou letech jsem se vrátil částečně do formy a tak jsme tento rok - teď už se skutečným Divadlem ze stodoly - připravili dvě vystoupení. Nejprve to byla repríza pohádky se zpěvy O rybáři a jeho ženě, ve které exceloval Alexander Klimeš, muž mnoha tváří a rolí. Společně s osovskými chlapy jsme pak nacvičili balet P. I. Čajkovského Labutí jezero, kde v kostýmu černé labutě opět zazářil Alexander Klimeš. Baletili Lukáš Vaňata, Alexander Klimeš, Josef Kozák, Standa Houba, Jiří Vnouček a Radek Veselý. Aby toho nebylo málo pokusili jsme se s Alexandrem zahrát i krátkou scénku Felixe Holzmana Křížovkáři, ale po baletu jsme se už „nechytali“.
Rok 2010 - Po úspěchu s divadlem v roce 2009 jsme začali i tento rok s reprízou divadelní frašky z masopustu Až opadá listí z dubu. Poté chlapské osazenstvo DizS předvedlo čínský obřad házení rýže pro štěstí. V maskách Číňanů vystoupili Lukáš Vaňata, Standa Houba, Radek Veselý a Josef Kozák
Rok 2011 - Na podzim 2010 měla premiéru hra Dá si někdo utopence? a tak se členové DizS cítili nabiti energií. Vystoupení začalo scénkou Deník blondýnky, kde exceloval Lukáš Vaňata. Potom nastoupila ostřílená mužská squadra a předvedla originální břišní tance. Tancovali Luboš Vaňata, Lukáš Vaňata, Radek Veselý a Josef Kozák.
Rok 2012 - Do Osova na DOŽ tento rok přijel cirkus. Samozřejmě v podání členů Divadla ze stodoly. Pozvané ženy tak měly možnost sledovat vystoupení zápasníka s hadem Luboše Vaňaty, ve kterém tentokrát vyhrál had. Dále vystoupil vzpěrač těžkých činek Lukáš Vaňata, kytarový virtuóz Lukáš Jahoda, provazochodec Standa Houba, z nedalekých Lážovic dorazil papoušek František Šebek, krasojízdu na koni předvedl Radek Veselý a jako žonglér s kruhy se ještě jednou objevil Standa Houba. Poté v manéži zkřížila meč Lucie Sedláčková se svým sparing partnerem. Na závěr vzpěrač Lukáš Vaňata vyhledal hada, který uškrtil jeho otce a oplatil mu stejným metrem. Celým programem provázeli pan ředitel Alexander Klimeš a klaun Josef Kozák.
Rok 2013 - Tématem tohoto roku byl aerobik pro všední den. Čtyři cvičenci jako cvičenky vystoupili s míčem a kruhy. Oproti jiným letům byl program z důvodů zdravotních komplikací velké části souboru chudší, ale i tak pobavil. Cvičili Lukáš Vaňata, Radek Veselý, Standa Houba a Josef Kozák.
Rok 2014 - Program tohoto roku jsme nazvali Ples v opeře. Osovští chlapi - lépe členové Divadla ze stodoly, protože mezi nimi byli i neosovští - předvedli profesionální taneční výkony se svými tanečnicemi, které se vyrobili doma podle svých představ. Některým tyto představy korigovaly manželky. Tancovali Radek Veselý, Lukáš Vaňata, Lukáš Jahoda a František Šebek. Moderovali Luboš Vaňata a Josef Kozák.
 
dizs_dozRok 2015 - tématem roku byla vzpomínka na celostátní spartakiády. Členové DizS nebo jak uváděl titulek v Berounském deníku od Radky Kočové Osovští chlapi, předvedli čtyři cvičení vybraných kategorií. Začali skladbou starších žáků. Klasické červené trenýrky zapůjčené od místních fotbalistů, bílá tílka a švihadla. Cvičilo se na písničku Pavla Dobeše Zpátky do trenek. Zatímco se cvičenci připravovali na další skladbu, vyprávěl moderátor ženám o historii spartakiád, dělnických tělocvičných vystoupení a sokolských sletů. Také představil nejúspěšnější píseň všech spartakiád Poupata Michala Davida. Druhé bylo na programu cvičení mužů s kuželkami. Opět bílá tílka, klasické tepláky a místo kuželek láhve s pivem. Ke třetímu cvičení pozvaly cvičence tóny Smetanovy Vltavy. Muži se převlékly za ženy a předvedly cvičení s šátky. Závěrem mohly místní ženy obdivovat cvičení rodičů s dětmi. Jeden muž a dvě ženy se svými odrostlejšími ratolestmi se snažili ze všech sil, aby se předvedli v tom nejlepším světle. Spartakiádě předcházela i recitace písničky Hymna sklerotiků a krátká pohádka Popeluška. Celý program Divadla ze stodoly připravili Lucie Sedláčková, Anna Sedláčková, Markéta Šebková, Vlaďka Tauchenová, František Šebek, Radek Veselý, Lukáš Vaňata, Lukáš Jahoda, František Šebek, Standa Houba, Tomáš Škarda a Josef Kozák.

 

 

 

 

 


doz2016_drakRok 2016 - Den osovských žen měl tento rok na kahánku. Sál tělocvičny procházel dlouhodobou rekonstrukcí a nebylo místo, kde oslavy pořádat. Nakonec se obeci, která je hlavním pořadatelem, podařilo domluvit s ředitelkou školy a DOŽ se konal 19. března 2016 ve školní telocvičně. Na úvod vystoupily děti z místní mateřské školy pod vedením Pavly Vaňatové a pak děti základní školy pod vedením Libuše Procházkové. Další program byl v režii Divadla ze stodoly, resp. nového Kulturního a okrašlovacího spolku. Blok zahájila originální písnička Pavla Čabouna, složená speciálně ke Dni osovských žen. Hrál ji společně se svou dcerou Pavlínou a na basu je doprovázela Anička Sedláčková. Poté vystoupil Josef Kozák v roli čerta a Anička Sedláčková jako Anka, která hledá chlapa. V krátké masopustní frašce se zpěvy se sice Anka čertu upíše krví, ale jak se na konec ukáže, je chtřejší než rohatej. Na frašku navázalo čtení z deníčku blondýny, ve kterém exceloval Lukáš Vaata. Následovala scénka o luštitelích křížovek Františka Šebka a Josefa Kozáka a pak balad Felixe Holzmanna v podání Františka Šebka. Vyvrocholením bloku byla krátká pohádka o moderní princezně, kterou členové Divadla ze stodoly pojali jako maňáskovou hru. Zahráli si zde: Královnu Filomenu Markéta Šebková, krále Humpála Standa Houba, princeznu Pivěnku Anička Sedláčková, prince Bajaju Lukáš Vaňata a trojhlavého draka FraFraFraše František Šebek. Slovem doprovázeli Pavel Čaboun a Josef Kozák. Na závěr bloku zatancoval Jakub Šebek ukázku break dance. Poté si mohly ženy zazpívat a zatancovat se skupinou Duo Gate z Berouna.

Aktualizováno: 14.6.2016 Josef Kozák

P.S. Více fotografií naleznete ve fotogalerii obce Osov nebo na stránkách fotografa M. Toula..

TOPlist    Obecní úřad tel., fax: 311 584 256 | Osov 108, Pošta Osov, 26725 | obec@osov.cz | © oú Osov | Prohlášení o přístupnosti | administrace