ÚVOD AKTUÁLNÍ INFORMACE DĚNÍ V OBCI ZASTUPITELÉ OBECNÍ VÝBORY HISTORIE OBCE ZŠ A MŠ TURISTIKA A REKREACE FOTOGALERIE NÁMĚTY OBČANŮ OSOV VE FILMU CZECHPOINT
PASPORT VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ LEPORELO AKCÍ HOŘOVCKO PRŮVODCE POMOCI HOŘOVICE

Kostel Narození sv. Jana Křtitele

obrázek kostela od pana Stanislava Anděla
  ..."Protože kostel Skřipelský ku cti sv. Jana Křtitele netoliko pro každodenně přibývající počet obyvatelstva malý a nepatrný, ale také již schátralý byl, tehdy z náboženské horlivosti ku větší slávě Boží, svaté Rodičky a ke cti sv. Jana Křtitele nejjasnější pán pan Jan Adolf svaté římské říše hrabě z Kaunitzů, pán na Wosově a Radouši, rada jeho cís. veličenstva, tento nový kostel svým vlastním nákladem postaviti a ze základů vzdělati dal, za vlády římského císaře Karla VI., za života papeže římského Klementa XII. Onen kostel sem za tím účelem pro větší pohodlí do vesnice Wosova přeložen a postaven byl, když zámek a bydliště nejjasnějšího pána zde stával a místo ve středu všech vesnic sem patřících a k tomu kostelu přifařených duší."

Pochválen buď Ježíš Kristus! Amen! MDCCXXXVII. dne 22. měsíce srpna
   Opsáno z překladu listiny uložené v plechové schránce uvnitř malé kopule na velké věži kostela, která byla vyjmuta při velké rekonstrukci věže na podzim roku 2001. Listina pochází z roku 1737.)
   V r. 1379 přináležela ves Osov duchovní správou k sousední Skřipli, v níž měl podací právo kostela již před rokem 1232 ostrovský klášter; toto vlastnictví mu ještě v roce 1310 potvrdil papež Kliment V. Při kostele byl založen nevelký ženský klášter, spravovaný benediktinským řádem až do r. 1630, kdy jej v nejistém válečném čase řeholnice opustily. Do Skřiple se již nevrátily a od roku 1680 spravoval farnost světský kněz František Antonín Táborský. Stav kostela byl neutěšený a hrozilo mu zřícení. To byla také hlavní pohnutka ke stavbě osovského kostela Narození sv. Jana Křtitele, který je dílem vrcholného baroka a pochází z let 1734-1738. Výdaje spojené se stavbou financoval hrabě Jan Adolf Kaunic, který pověřil vlašského architekta Bartolomea Scottiho vypracováním plánů a řízením stavby až do jeho smrti dne 1. února 1737. Po něm se ujal vedení stavby Anselmo Martino Lurago (1701-1765), ředitel císařských staveb (jeho dílem je též Kaunický palác na Staroměstském náměstí v Praze), jehož dílem je patrně hlavní průčelí.
   Scotti sice předložil plány již v březnu 1733, ale k položení základního kamene došlo až 18. dubna 1734. Hrubá stavba byla odbývána tzv. robotou poddanými Kaunicových panství. Jeden z nich - Jiří Táborský ze Lštěně - při ní následkem pádu z věže tragicky zahynul. Po čtyřech letech dostavěný kostel vysvětil 28. září 1738 Zikmund Ignác Quardinian. Ještě se dokončovaly práce na varhanách (do r. 1739), hlavním oltáři (1739) a Božím hrobu (dokončen v r. 1741). Prvním duchovním správcem se stal P. Josef Vavřinec Herman. V roce 1741 vznikla na žádost hraběte osovská farnost, přičemž se stala filiální vsí i původně farní ves Skřipel.
   Chrám Narození sv. Jana Křtitele je jednolodní obdélníková stavba se zaobleným presbytářem, postranní sakristií a oratoří. Její velmi hluboké základy spočívají na dubových pilotách. Vyduté západní průčelí se středním rizalitem, ukončeným štítem, nese portál s kartušemi a letopočtem 1737 a po stranách rizalitu niky se sochami z dílny Františka Ignáce Weisse (kol. 1695-1756), českého sochaře a řezbáře, od něhož pochází i vnitřní výzdoba - řezbářské a sochařské práce na oltářích a kazatelně. Ve 40. létech 18. století byla pražská Weissova dílna, v té době nejvýznamnější svého druhu, na vrcholu svých schopností. Truhlářské práce jsou dílem Josefa Pinsingera z Osova. Stěny uvnitř kostela člení pilastry. V presbytáři sklenutém plackou se štukovou výzdobou jsou dva chiaroscurové obrázky nad okny a nástropní freska Boha Otce se čtyřmi evangelisty v rozích.
   Obdobně jako fresky na stropě chrámové lodi (Narození a Smrt sv. Jana Křtitele) pocházejí od Vlacha de Rissiho z let 1737-1738. Velice cenná je tato památka také proto, že barvy obrazů jsou dosud původní, nerestaurované. Oltářní obraz maloval Jan Hesler z Prahy kolem roku 1740. Je zajímavá podobnost s oltářem pražského kostela sv. Jiljí. Uprostřed chrámové lodi se nachází hrobka s ostatky dvanácti osob - prvního faráře Hermana, který zemřel v roce 1749, dále pak panských úředníků a jejich rodinných příslušníků. Varhany sestavil Ondřej Nűderle z Nepomuku. Dva zvony od pražského mistra Brikciho sem byly přeneseny ze Skřiple a pocházejí z roku 1567. Menší z nich v roce 1754 přelil Jan Jiří Khűner. Sanktusový zvonek od Valentina Lissiacka z Prahy byl umístěn v roce 1737. Poslední dva zvony plnily své poslání až do zrekvírování dne 21. července 1916.
   V souboru památek berounského okresu dnes osovský kostel Narození sv. Jana Křtitele představuje po Karlštejnu dílo nejvýznamnější, své doby pak nejcennější. Dlouhodobě prochází náročnými opravami, takže dnes je jeho stav poměrně uspokojující co se týká interiéru, zevnějšek je bohužel katastrofální. V současné době probíhá oprava velké věže. Pro nedostatek financí byla vyhlášena sbírka na záchranu tohoto vzácného objektu, aby tato pozoruhodná stavba tzv. venkovského baroka byla zachována i příštím generacím.
   Na jaře a během léta 1944 provedena oprava vnitřku zdejšího kostela nákladem 200.000,- Kčs. Částka tato uhrazena subvencí od ministerstva školství. Práce opravné prováděl restaurátor Václav Pichl z Prahy pod dozorem památkového úřadu a osobním dohledem profesora Vágnera. Provedena nová malba, všechny předměty nově pozlaceny, oltáře dány do původního stavu, všechny obrazy obnoveny. Práce tyto byly t.r. nejrozsáhlejší prací toho druhu v Čechách, zapsal kronikář.
   Vzhledem k tomu, že kostel byl v 90. letech mnohokrát vykraden - stejně jako fara - velká část těch nejpozoruhodnějších památek odsud zmizela - mezi mnohými např. soška Pražského Jezulátka či trnová koruna, upletená údajně ze stejného dřeva jako koruna Kristova, nebo obrazy Křížové cesty. Samozřejmě dřevěné sochy, svícny atd. V současné době je kostel vybaven alarmem.

obrázek z roku 1922

TOPlist    Obecní úřad tel., fax: 311 584 256 | Osov 108, Pošta Osov, 26725 | obec@osov.cz | © oú Osov | Prohlášení o přístupnosti | administrace